Xorazm: Versiyalar orasidagi farq

Vikipediya, ochiq ensiklopediya
Kontent oʻchirildi Kontent qoʻshildi
Tahrir izohi yoʻq
Tahrir izohi yoʻq
Qator 36: Qator 36:
|qoʻshimcha_koʻrsatkich =
|qoʻshimcha_koʻrsatkich =
|koʻrsatkich_tarkibi =
|koʻrsatkich_tarkibi =
|maydoni = 4 600 000 km² (1405)
|maydoni =
|aholisi =
|aholisi =
|boshqaruv_shakli = [[Mutloq monarxiya]]
|boshqaruv_shakli = [[Mutloq monarxiya]]

12-Noyabr 2012, 05:19 dagi koʻrinishi

Xorazm
 — 1920



1917dan 1920gacha bayrogʻi

1190—1220 yillarda Xorazm imperiyasi.
Poytaxti Kat, Urganch, Xiva
Til(lar)i Xorazmiy, Xorazm-turkiy, Chigʻatoy
Dini Islom
Boshqaruv shakli Mutloq monarxiya
Meros boʻlib oʻtishi
Mo'g'ullar imperiyasi
Temuriylar davlati
Rossiya imperiyasi

Xorazm (forscha: خوارزم) — Amudaryo sohillarida markazga ega Oʻrta Osiyo qadimiy mintaqasi — rivojlangan irrigatsiyali dehqonchilik, hunarmandlik va savdo mintaqasi. Xorazm orqali Buyuk ipak yoʻli oʻtgan. III asr oxirlarida Xorazm poytaxti Kat shahri boʻlgan; X asr oxirlarida poytaxt Urganch shahriga koʻchiriladi (hozirgi Koʻyna Urganch shahri).

Axameniddan oldingi davr

Axamenidlar imperiyasidan antik asrgacha

Xorazm antik asrda

Ot arabskogo zavoevaniya do zavoevaniya seldjukami

Государство Хорезмшахов

Mongolskiy period

Xorezm v XVI — pervoy polovine XVIII veka

Praviteli Xorezma

Praviteli Xorezma
Imya Godi pravleniya Tituli
Dinastiya Afrigidov
Африг 305 — ? xorezmshax
Багра ? xorezmshax
Саххасак ? xorezmshax
Аскаджамук I ? xorezmshax
Аскаджавар I ? xorezmshax
Сахр I ? xorezmshax
Шауш ? xorezmshax
Хамгари ? xorezmshax
Бузгар ? xorezmshax
Арсамух ? xorezmshax
Сахр II ? xorezmshax
Сабри ? xorezmshax
Аскаджавар II ? xorezmshax
Аскаджамук II 712 — ? xorezmshax
Шаушафар ? xorezmshax
Туркасабас ? xorezmshax
Абд-Аллах ? xorezmshax
Мансур ибн Абд-Аллах ? xorezmshax
Ирак ибн Мансур ? xorezmshax
Ахмад ибн Ирак ? xorezmshax
Абу Абд-Аллах Мухаммад ибн Ахмад ? — 995 xorezmshax
Dinastiya Mamunidov
Абу Али Мамун ибн Мухаммад 992995
995 — 997
amir Гурганджa
xorezmshax
Абу-л-Хасан Али ибн Мамун 9971009 xorezmshax
Айн ад-Даула Абу-л-Аббас Мамун ибн Али 10091017 xorezmshax
Абу-л-Харис Мухаммад 1017 xorezmshax
Dinastiya Altuntasha
Алтунташ 10171032 xorezmshax
Харун ибн Алтунташ 10321035 xorezmshax
Исмаил ибн Алтунташ 10351041 xorezmshax
Dinastiya Anushteginov (Bekdili)
Кутб ад-Дин Мухаммед I 10971127 xorezmshax
Ала ад-Дин Атсыз 11271138,
1139 — 1156
xorezmshax
Тадж ад-Дин Ил-Арслан 11561172 xorezmshax
Джелал ад-Дин Султан-шах 1172 xorezmshax
Ала ад-Дин Текеш 11721200 xorezmshax
Ала ад-Дин Мухаммед II 12001220 xorezmshax
Кутб ад-Дин Узлаг-шах 12171221 valiaxad, sultan Xorezma, Хорасанa i Мазандаранa
Djelal ad-Din Manguberdi 12171220
1220 — 1231
sultan Газни, Бамианa i Гурa
xorezmshax
Рукн ад-Дин Гурсанджти 12171222 sultan Иракa
Гийас ад-Дин Пир-шах 12171229 sultan Керманa i Мекранa

Manba

Adabiyot

  • Veselovskiy N. I. Ocherk istoriko-geograficheskix svedeniy o Xivinskom xanstve ot drevneyshix vremyon do nastoyaщego vremeni. SPb., 1877.
  • Vinogradov A. V. Tisyacheletiya, pogrebennie pustiney. M.: Prosveщenie, 1966.
  • Tolstov S. P. Novogodniy prazdnik „kalandas“ u xorezmiyskix xristian nachala XI veka. Materiali i issledovaniya po etnografii i antropologii SSSR, 1946, 2, s. 87-108.
  • B. Grozniy. Protoindiyskie pismena i ix rasshifrovka. Vestnik drevney istorii 2 (11). 1940.
  • Tolstov S. P. Po sledam drevnexorezmiyskoy sivilizatsii. M.-L.: 1948.
  • Kidirniyazov M.-Sh. Materialnaya kultura gorodov Xorezma v XIII—XIV vekax. Nukus: Karakalpakstan, 1989.

Havolalar

// „Троицкий вариант“ № 60, c. 8 (2010)